Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř. V Severní Americe je akát nazývaný Black Locust, v Německu Robinie, Falsche Akazie (falešná akácie), Scheinakazie nebo Silberregen (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou akácií mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let.

Přestože se akát vysemeňuje často a mohutně, semenáčky jsou vzácné. Raný růst semenáčků je velmi rychlý. Během prvních deseti let činí na špatných stanovištích průměrně 0,5 m za rok, na dobrých minimálně 1,5 m. Pro rozmnožování akátu jsou důležitější kořenové a kmenové výmladky než semena.

Ošetření semen vařící vodou: Semena se po spaření musí ihned scedit, pak po 5 až 10 minutách znovu přelít horkou vodou a nechat pak ve vodě až do vychladnutí. Pak se semena rozprostřou (a smísí s takovým množstvím písku), až se již vzájemně nelepí. Ošetření se dělá bezprostředně před výsevem. Půda musí být při výsevu dostatečně vlhká. Klíčivost osiva je po spaření cca 65%, mechanicky narušené cca 90%. 

Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Akát byl u nás hojně vysazován na teplá a suchá stanoviště, jako jsou výslunné stráně nebo lemy komunikací. Výhodou akátu při kolonizaci otevřených stanovišť je rychlý růst a schopnost vázat vzdušný dusík, což ho upřednostňuje v konkurenci a umožňuje mu rychle se stát dominantní dřevinou. Svým rychlým růstem akumuluje v biomase velké množství živin a minimalizuje tak jejich vyplavení z půdy.

Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce). Některé druhy akátu, mezi nimi i trnovník akát, jsou vysazovány pro dekorativní vzhled olistění a květů. Akáty jsou krásné stinné a v době květu výrazně vonící stromy. Pro pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovaný kultivar Robinia pseudoacacia "Umbraculifera" oblíbenou dřevinou do alejí. Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování.

Dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo. Zájem o jeho dřevo v poslední době roste, a to jak pro některá historická, tak i nová technická použití. Stále se z něho vyrábějí vinohradnické kůly, sudy na víno, používá se na stavby přicházející do styku s vodou, k výrobě zahradního nábytku, herních prvků na dětská hřiště nebo podlahových krytin.

Akát je mimořádně odolný vůči znečištěnému ovzduší i zasolení půdy, dobře snáší požáry, seřezávání, škody okusem i vytloukáním spárkatou zvěří. V Evropě nemá vážnějšího škůdce. Schopnost adaptace akátu na různorodé stanovištní podmínky a absence vážnějších přirozených nepřátel v sekundárním areálu z něho dělá ekonomicky atraktivní dřevinu. Současným trendem v celosvětovém měřítku je pěstování akátu jako rychle rostoucího druhu s velmi vysokou výhřevností v tzv. energetických plantážích.